Venku se oteplilo. Šla jsem si nabrat hlínu na květiny a cestou jsem nahlédla do své ptačí zelinářské zahrady. Mám tam pro kanárky ptačinec. Kanárci mají velmi rádi jeho jemnou šťavnatou zeleň.
Znáte přece ptačinec? Drobné světlé lístky, sotva viditelné bílé kvítky, křehké lodyžky, vždycky navzájem spletené.
Ptačinec roste těsně u země, a nedohlédnete-li včas na zahrádku, zamoří vám všechny záhonky.
Zasela jsem tedy jeho semínka na podzim, ale už hodně pozdě. Vzešla, ale nestačila vyhnat výhonky. A tak se dostaly pod sníh jen zárodky lodyhy s dvěma dělohami.
Ani jsem nedoufala, že vydrží.
A co se stalo? Vidím, že nejen přezimovaly, ale dokonce vyrostly a rozvily se. Už to nejsou jen výhonky, ale celé drobné rostlinky. A některé mají i pupeny!
Je to obdivuhodné, co vykonaly přes zimu a pod sněhem!
Obrázek ptačince pochází od Simon, publikováno pod licencí CC BY 2.0.