Kniha zimy

Jak kdo čte?

V knize zimy se každý obyvatel lesa podpisuje svým rukopisem, svými znaky. Lidé se učí luštit tyto znaky očima. Jak jinak by se dalo číst, ne-li očima?
Ale zvířata dovedou číst i čichem. Pes například očichá písmena v knize zimy a přečte: "Tady byl vlk," nebo: "Tudy právě přeběhl zajíc."
A zvířata mají čich tak dobře vycvičený, že se nikdy nezmýlí.

Čím kdo píše?

Zvířata píší hlavně nohama: některá všemi pěti prsty, druhá čtyřmi a jiná kopýtky. Někdy se ovšem podpisují i ocasem, čenichem a břichem.
Ptáci se také podpisují nožkama a ocasem, ale někdy i křídly.

Písmo jednoduché a písmo lstivé

Naši dopisovatelé se naučili číst v knize zimy o různých lesních událostech. Zpočátku to nebylo pro ně snadné: ukázalo se totiž, že se každý v lese nepodpisuje zcela prostě, že to někteří dělají se lstí.
Snadno a prostě rozeznáme a zapamatujeme si podpis veverky: ta skáče po sněhu, jako by si hrála na přeskakovačku. Krátkýma předníma nožkama se vzepře, dlouhé zadní vystrčí daleko vpřed a široce je roztáhne. Předníma nožkama dělá maličké stopy: dvě tečky vedle sebe. Stopy zadních nohou jsou dlouhé, protáhlé jako otisky drobné ručky s tenkými prstíky.
Myši mají sice velmi drobné písmo, ale rovněž jednoduché a zřetelné. Když myš vylézá ze sněhu, často udělá kličku a pak už běží rovně, kam potřebuje, nebo se vrací zpátky do díry. Na sněhu po ní zůstávají dlouhé řádky dvojteček, jež jsou od sebe stejně vzdáleny.
Písmo ptáka, třeba straky, rovněž snadno poznáme. Od tří předních prstů zůstávají na sněhu křížky a od čtvrtého prstu vzadu - pomlčky (rovné čárky). Po stranách křížků jsou otisky per z křídel jako prsty. A tu a tam určitě přejede po sněhu svým dlouhým stupňovitým ocasem.
V těchto všech stopách nejsou žádné čáry. Hned vidíme: tady se veverka spustila se stromu, poskočila si po sněhu a zase skočila na strom. Myš vyskočila ze sněhu, trochu se proběhla, otočila se několikrát kolem a znovu vběhla pod sníh. Straka slétla - hop, hop, hop po tvrdém zledovatělém sněhu, přejela ocasem, pohodila křídly - a na shledanou!
Ale vyznej se v písmu lišky nebo vlka. Nejsi-li na ně zvyklý, hned se zmýlíš.

Obrázek veverky pochází od Laszlo Ilyes, publikováno pod CC BY 2.0 licencí.