Jeden lesní dopisovatel nám píše: Chodíval jsem na noc do lesa a naslouchal jeho nočním hlasům. Slýchal jsem různé zvuky, ale komu patřily - nevím. Jak vám tedy mám o nich do "Lesních novin" napsat?
Odpověděli jsme mu: Popiš, co jsi slyšel a my se to pokusíme rozluštit.
A tak nám poslal do redakce tenhle dopis:
Abych řekl pravdu, slyšel jsem za noci v lese nějaké to žvatlání, ale žádný orchestr, o němž píšete vy.
Pomalu utichly všechny ptačí hlasy a konečně nastalo úplné ticho. Byla půlnoc.
A tu to kdesi ve výši začalo: zazněla jakási hluboká struna. Nejdřív tiše, potom hlasitěji, hlasitěji silným basem, a zas tišeji, až ztichla úplně.
Pomyslil jsem si: No, pro začátek to není nejhorší. Zahráli sice jen na jedné struně, ale přece.
A tu se z lesa najednou ozvalo: "Cha-cha-cha! Cho-cho-cho!" Ale takovým strašným hlasem, až mi přeběhl mráz po zádech.
Aha, myslím si, to je odměna tomu hudebníkovi, vysmívají se mu! A zase ticho. Dost dlouho. Už jsem si myslil, že je konec.
Potom slyším, jak někdo natahuje gramofon. Natahuje a natahuje, ale hudba se neozývá. Snad se jim gramofon pokazil, řekl jsem si.
Přestali. Je ticho. Potom zase natahují: tyrr-ryrr-ryrr-ryrr! Ustavičně, do omrzení.
Konečně jej natáhli. Nu, myslím si, teď už položí desku a něco spustí.
Najednou začali tleskat. Silně a nadšeně.
Jak to? přemítám. Nikdo nic nezahrál, a už mu tleskají?
A to bylo všechno. Potom ještě dlouho, velmi dlouho natahovali gramofon, ale nic nezahráli, jen tleskali. Dopálil jsem se a šel jsem domů.
Musíme říci, že se náš lesní dopisovatel neměl proč zlobit.
Slyšel, jak zazvučela hluboká struna. To nad ním přeletěl nějaký brouk, pravděpodobně chroust.
A ten děsný smích byl smích sovy bělavé.
Má takový nepříjemný hlas, ale za to nikdo nemůže.
Gramofon - tyrr-ryrr-ryrr-ryrr! - natahoval lelek, rovněž noční pták, ale ne dravý. Samozřejmě že lelek žádný gramofon nemá: to si dělá jen tak hrdlem. A snad si myslí, že zpívá.
A tleskal také on. Ovšem nikoli do dlaní, ale křídly ve vzduchu: chlop-chlop-chlop! To se velmi podobá potlesku.
Ale proč to dělá, to redakce vysvětlit nemůže, poněvadž to sama neví.
Obrázek puštíka pochází od kena, publikováno pod licencí CC BY-NC-ND 2.0.