Noc v lese

Jeden lesní dopisovatel nám píše: Chodíval jsem na noc do lesa a naslouchal jeho nočním hlasům. Slýchal jsem různé zvuky, ale komu patřily - nevím. Jak vám tedy mám o nich do "Lesních novin" napsat?

Odpověděli jsme mu: Popiš, co jsi slyšel a my se to pokusíme rozluštit.

A tak nám poslal do redakce tenhle dopis:

Abych řekl pravdu, slyšel jsem za noci v lese nějaké to žvatlání, ale žádný orchestr, o němž píšete vy.

Pomalu utichly všechny ptačí hlasy a konečně nastalo úplné ticho. Byla půlnoc.

A tu to kdesi ve výši začalo: zazněla jakási hluboká struna. Nejdřív tiše, potom hlasitěji, hlasitěji silným basem, a zas tišeji, až ztichla úplně.

Pomyslil jsem si: No, pro začátek to není nejhorší. Zahráli sice jen na jedné struně, ale přece.

A tu se z lesa najednou ozvalo: "Cha-cha-cha! Cho-cho-cho!" Ale takovým strašným hlasem, až mi přeběhl mráz po zádech.

Aha, myslím si, to je odměna tomu hudebníkovi, vysmívají se mu! A zase ticho. Dost dlouho. Už jsem si myslil, že je konec.

Potom slyším, jak někdo natahuje gramofon. Natahuje a natahuje, ale hudba se neozývá. Snad se jim gramofon pokazil, řekl jsem si.

Přestali. Je ticho. Potom zase natahují: tyrr-ryrr-ryrr-ryrr! Ustavičně, do omrzení.

Konečně jej natáhli. Nu, myslím si, teď už položí desku a něco spustí.

Najednou začali tleskat. Silně a nadšeně.

Jak to? přemítám. Nikdo nic nezahrál, a už mu tleskají?

A to bylo všechno. Potom ještě dlouho, velmi dlouho natahovali gramofon, ale nic nezahráli, jen tleskali. Dopálil jsem se a šel jsem domů.

Musíme říci, že se náš lesní dopisovatel neměl proč zlobit.

Slyšel, jak zazvučela hluboká struna. To nad ním přeletěl nějaký brouk, pravděpodobně chroust.

A ten děsný smích byl smích sovy bělavé.

Má takový nepříjemný hlas, ale za to nikdo nemůže.

Gramofon - tyrr-ryrr-ryrr-ryrr! - natahoval lelek, rovněž noční pták, ale ne dravý. Samozřejmě že lelek žádný gramofon nemá: to si dělá jen tak hrdlem. A snad si myslí, že zpívá.

A tleskal také on. Ovšem nikoli do dlaní, ale křídly ve vzduchu: chlop-chlop-chlop! To se velmi podobá potlesku.

Ale proč to dělá, to redakce vysvětlit nemůže, poněvadž to sama neví.

Obrázek puštíka pochází od kena, publikováno pod licencí CC BY-NC-ND 2.0.