Pod střechou

Nejchoulostivější věcí v květech je pyl. Když zvlhne, může se zkazit. Škodí mu déšť, ba dokonce i rosa. Jak je před tím vším chráněn?

Kvítky konvalinek, borůvek a brusinek mají podobu drobných svislých zvonečků, proto je v nich pyl vždy jako pod střechou.

Květy upolínu hledí do nebe. Ale každý korunní plátek upolínu je ohnutý jako lžička a všechny se navzájem okraji překrývají. Vzniká tak plná, ze všech stran uzavřená kulička. Déšť po ní bubnuje, ale dovnitř k pylu se nedostane ani kapka.

U netýkavky - ta má teď teprve poupata - se každý kvítek schovává pod list. A jak vtipně: stopka kvítku je přehozena přes řapík listu, takže se kvítek pevně drží na svém místě pod střechou.

Květy šípku, které mají tolik tyčinek, před deštěm korunní lístky přivírají. Také květy leknínu se zavírají za nepříznivého počasí.

A květy pryskyřníku se aspoň sklánějí k zemi.

Obrázek netýkavky pochází od FreeUsePhotos, publikováno pod licencí CC BY 2.0.