Průzkumníci

Keře a stromy v městských sadech a na hřbitovech potřebují ochranu. Mají takové nepřátele, že si lidé s nimi nevědí rady. Ti nepřátelé jsou tak chytří, malí a nenápadní, že je zahradníci nevyslídí. Potřebují k tomu zvláštní průzkumníky.

Oddíly těchto průzkumníků můžeme vidět při práci na hřbitovech i ve velkých parcích.

Jejich vůdcem je strakapoud velký, s červenou obrubou na čepičce. Zobák má jako kopí. Proráží jím kůru. Povely dává úsečně a hlasitě: kik! kik!

Za ním letí různé sýkorky: sýkorky parukářky, ve vysokých špičatých čepičkách, sýkorky babky, podobající se krátkým hřebíkům s velkou hlavičkou, černé sýkorky uhelníčci. V oddílech jsou též šoupálci, v hnědých kabátcích a se šídlovitými zobáky, a brhlíci, v jasně modrých kabátcích a s bělavou hrudí a zobáčkem ostrým jako meč.

Strakapoud velí: kik! Brhlík povel opakuje: tvuť! Sýkorky odpovídají: cik, cik, cik! - a celý oddíl se dává do práce.

Průzkumníci rychle obsazují kmeny i větve stromů. Strakapoud dlabe kůru a jako jehla ostrým pevným jazykem z ní vytahuje kůrovce. Brhlík krouží po kmeni hlavou dolů a svůj tenký zobáček - dýku strká do každé štěrbiny kůry, kde hledá nějaký hmyz nebo jeho larvy. Šoupálci běhají po kmeni zdola a pomáhají jim svými zahnutými zobáky - šídly. Sýkorky se vrtí na větvích ve veselém houfu. Prozkoumají každou skulinku a žádná, ani sebemenší škodlivá kukla neujde jejich bystrým očím a obratným zobákům.

Obrázek brhlíka pochází od Smudge 9000, publikováno pod licencí CC BY-SA 2.0.