Začíná už být dost chladno!
Krásné léto je pryč...
Zvířata se pohybují pomaleji, zmáhá je dřímota.
Ocasatý čolek prožil celé léto u rybníka, ani jednou z něho nevylezl. Teď se vydrápal na břeh a vypravil se do lesa. Našel si shnilý pařez, vklouzl pod jeho kůru a svinul se tam do klubíčka.
Žáby naopak zase skáčou z břehu do rybníka. Ponoří se na dno a zalézají co nejhlouběji do bahna a jílu. Hadi a ještěrky se schovávají pod kořeny a zarývají se do teplého mechu. Ryby se v celých houfech shromažďují v tůních a v hlubokých jámách pod vodou.
Motýli, mouchy, komáři a brouci se poschovávali do skulin, do štěrbin kůry, do trhlin zdí a plotů. Mravenci ucpali všechna vrata, všechny vchody i východy do svého vysokého města s celými stovkami bran. Zalezli až do středu mraveniště, tam se co nejtěsněji přitisknou k sobě a tak tuhnou.
Ale začíná i hlad, opravdový hlad.
Zima není tak strašná pro teplokrevná zvířata, pro savce a ptáky. Jen když je dost potravy: jakmile něco pojedí, jako by si uvnitř zatopili v kamnech. Ale se zimou přichází i hlad.
Motýli, mouchy a komáři se poschovávali, a tak netopýři nemají co jíst. Proto se i oni schovávají v dutinách, v jeskyních, v rozsedlinách skal, pod střechou na půdách. Zavěsí se tam hlavou dolů, zachytí se o něco drápky zadních noh, zabalí se pěkně do svých křídel jako do plášťů a tak usínají.
Poschovávali se i žáby, ropuchy, ještěrky, hadi a hlemýždi. I ježek zalezl do svého travnatého hnízda pod kořeny. Také jezevec už málokdy vychází ze svého doupěte.
Obrázek čolka pochází od Ed J, publikováno pod licencí CC BY-NC 2.0.