Běda, když blesk zasáhnne suchý les nebo když někdo odhodí v lese hořící zápalku nebo špatně uhasí táborák.
Živý ohýnek jako mrštný hádek přeběhne od ohniště a schová se v mechu, v hromádce suchého chvojí nebo listí. Pojednou z ní vyskočí, olízne keř a rozběhne se ke kupě chrastí.
Teď nesmíme ztrácet ani vteřinku: tohle je povrchový požár, který může zdolat každý, pokud ovšem je požár ještě malý a slabý. Rychle nalámeme čerstvé větve listnatých stromů a mlátíme jimi do ohně, tlučeme ho, nabančíme mu, co nám síly stačí, a nedovolíme, aby se rozrostl a přestěhoval z jednoho místa na druhé. Zavoláme si třeba na pomoc kamarády.
Když máme po ruce lopatu, nebo aspoň silnou hůl, vyrýpneme hlínu a hodíme ji na oheň i s kusy drnu.
Podaří-li se ohni přece jen zdvihnout se země a začne přeskakovat ze stromu na strom, znamená to, že se změnil ve všeobecný rozsáhlý požár.
Pak vezmeme nohy na ramena, utíkáme pro lidi a zvoníme na poplach.
Obrázek hořícího lesa pochází od FWC Fish and Wildlife Research Institute, publikováno pod licencí CC BY-NC-ND 2.0.