Chytil jsem v lese u pařezu ještěrku a donesl jsem si ji domů. Žila ve velké široké nádobě, do které jsem jí nasypal písek a kamínky. Každý den jsem vyměňoval v nádobce drn i vodu a pouštěl jsem tam mouchy, broučky, larvy, červíčky a hlemýždě. Ještěrka je brala do široké hubičky a hltavě je požírala. Zvlášť jí chutnali bělásci zelní. Rychle se za nimi otáčela hlavičkou, otvírala hubičku, vystrkovala rozeklaný jazýček a potom vyskakovala za lahůdkou jako pes.
Jednou ráno jsem našel v písku mezi kamínky asi deset podlouhlých bílých vajíček s tenkou měkkou skořápkou. Ještěrka si pro ně vybrala místečko, kde hřálo sluníčko. Když uplynulo něco přes měsíc, vajíčka popukala a vylezly z nich maličké mrštné ještěrky, velmi podobné své matce.
Teď si naše rodinka vylezla na kamínky a vyhřívá se na sluníčku.
Obrázek zmije pochází od Werner Presber, publikováno pod licencí CC BY-NC-ND 2.0.