Máša se probudila velmi brzy, hodila na sebe šaty a jen tak bosa se rozběhla do lesa.
Na kopci v lese bylo mnoho jahod. Máša si rychle nasbírala plný košíček a ubíhala domů, poskakujíc po studených orosených kamenech. Najednou však sklouzla a bolestí nahlas vykřikla: bosá noha jí sjela s kopečku a do krve se popíchala o nějaké ostré trny.
Ukázalo se, že pod kopečkem hlíny seděl ježek. Okamžitě se svinul do klubíčka a zaprskal.
Máša se rozplakala, usedla vedle na kopeček a začala si cípem šatů utírat krev s nohy. Ježek ztichl.
Vtom se přímo k máše plazí velký šedivý had s černou vlnovkou na hřbetě - jedovatá zmije! Máše strachem zdřevěněly ruce i nohy. A zmije leze rovnou k ní, syčí a mrská rozeklaným jazýčkem.
Tu se najednou ježek rozvinul a náramně rychle zacupital zmiji vstříc. Zmije se vztyčila a vrhla se na něj - bylo to jako rána bičem. Ježek jí však obratně nastavil své ostny. Zmije výhružně zasyčela, obrátila se a chtěla se odplazit. Ale ježek se vrhl za ní, popadl jí zuby za hlavu a tlapkou jí šlápl na hřbet.
Vtom se Máša vzpamatovala, vyskočila a utíkala domů.
Obrázek zmije pochází od Paul van Oudheusden, publikováno pod licencí CC BY-NC-ND 2.0.