Teď jsou všechny rostliny ztuhlé. Jsou však připraveny přivítat jaro a začít rozvíjet své pupeny.
Kdepak vlastně tyto pupeny přezimují?
Pupeny stromů přezimují vysoko nad zemí, ale pupeny rostlin všelijak.
Tak například u ptačince hajního jsou ukryty v úžlabí listů na nachýlené lodyze. Pupeny žijí a jsou zelené, třebaže listy hned na podzim zežloutly a uschly a rostlina vypadá jako odumřelá.
Kociánek, rožec, tomka a mnoho jiných nízkých rostlin nejenže si uchránilo pod sněhem pupeny, ale i samy zůstávají celé, nepoškozené, aby mohly pozdravit jaro v zeleném hávu.
Všechny tyto rostliny mají pupeny, to znamená, že přezimují nad zemí, i když ne příliš vysoko. Jiné rostliny mají pupeny přes zimu uloženy jinak.
Z loňského pelyňku, svlačce, vikve ptačí, upolínu a blatouchu nezbylo teď nad zemí už nic kromě uschlých listů a lodyh.
Kdybyste však hledali jejich pupeny, najdete je přímo u země.
Jahoda, pampeliška, jetel, šťovík a řebříček mají rovněž pupeny na zemi, jsou však obklopeny růžicemi zelených listů. I tyto rostliny vystrčí ze sněhu zelené hlavičky. Mnoho jiných rostlin chová v zimě pupeny pod zemí. Tam na oddencích přezimují pupeny sasanky, konvalinky, pstročku, lnice, vrbovky, podbělu obecného; v cibulkách přezimují pupeny divokého česneku a křivatce, v hlízkách pupeny dymnivky.
Tak tedy předrží zimu pupeny nadzemních rostlin. A pupeny vodních rostlin ji tráví na dně rybníků a jezer, zaryty do bahna.
Obrázek pupenů pochází od Petera Birche, publikováno pod CC BY-NC-ND 2.0 licencí.