Lovci si už dávno všimli, že jakmile mláďata začínají létat, kachny s rodinkami a s celými hejny za den a noc dvakrát přelétají z místa na místo. Přes den spí a odpočívají, ukryty v hustém rákosí. Sotva však slunce zapadne, zvednou se z rákosí a letí.
Lovec už číhá. Ví, že poletí do polí, a čeká na ně. Stojí na břehu, ukryt v křoví, obrácen tváří k vodě a na západ.
Tam, kde zapadlo slunce, hoří nebe širokým pruhem. Hejna kachen se odrážejí černými obrysy na světlém pásu. Letí rovnou k lovci. Může pohodlně mířit. Nečekaným výstřelem z křoví vyřadí z hejna nejednu kachnu.
Střílí až do úplného setmění.
V noci se kachny v klidu pasou v obilných polích.
Ráno letí zpátky do rákosí.
Na cestě je zase čeká neviditelný lovec. Teď stojí zády k vodě a tváří k východu.
A hejna kachen mu zase letí "přímo do rány".
Obrázek kachen pochází od Paul Cimino, publikováno pod licencí CC BY-NC-ND 2.0.