Teď, když jsou stromy holé, uvidíš na nich věci, které se v létě spatřit nedají. Například v dáli jsou břízy - a zdá se, jako by byly celé posety hnízdy polních havranů. Ale když přijdeš blíž, zjistíš, že to vůbec nejsou hnízda, nýbrž jakési černé chuchvalce tenkých větviček, které rostou na všechny strany a jimž se říká pometla čarodějnice.
Vzpomeňte si jen na kteroukoliv pohádku o babě Jaze nebo o čarodějnici. Baba Jaga létá ve vzduchu v moždíři a zametá za sebou koštětem. Čarodějnice zase vylétá z komína rozkročena místo na koni na pometle. Ani baba Jaga, ani čarodějnice se nemohou obejít bez pometla. A proto uvalují na některé stromy takovou nemoc, že tam na větvích vyrůstají zrůdné chumáče větví, které se podobají pometlu. Tak to aspoň tvrdí veselí pohádkáři.
Nu dobrá, a co tomu říká věda?
Copak se to dá nějak vážně, skutečně vědecky vysvětlit? Tyto chuchvalce suchých větví se tvoří z poranění, a ta zase vznikají vinou zvláštních roztočů nebo hub. Roztoč vlnovník je tak malý a lehounký, že jej vítr vesele roznáší po celém lese. Roztoč se dostane na nějakou větev, zaleze do pupence a udělá si tam pohodlí. Růstový pupenec je vlastně hotový výhonek, stonek se zárodky listů. Roztoč si jich nevšímá, živí se jen šťávou z pupence. Ale jeho sání způsobuje, že pupenec onemocní. A když vypučí, mladý výhonek začne růst kouzelnou rychlostí: šestkrát rychleji než normálně.
Nemocný pupenec se rozvine v krátký výhonek, který ihned pouští do stran větvičky. Děti roztoče se na ně přestěhují a také donutí větvičky, aby se dále větvily. Tak to pokračuje dál a dál. A na místě pupence vyrůstá chlupaté zrůdné pometlo čarodějnice.
Totéž se stává, když se do pupence dostane spora - zárodek cizopasné houby a začne v něm růst.
Čarodějnické pometlo se objevuje na bříze, olši, buku, habru, javoru, borovici, smrku, jedli a jiných stromech a keřích.
Obrázek větví pochází od Thomas Pruß, publikováno pod licencí Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported.