Jiný nešťastný případ se stal při honu na medvěda.
Hajný našel jeho brloh. Zavolali lovce z města. Vzali s sebou dvě lajky a tichounce se přikradli k sněhové závěji, pod níž se medvěd uložil k zimnímu spánku.
Lovec si stoupl podle všech pravidel stranou od závěje. Čelo brlohu bývá vždy obráceno k východu. Když medvěd vyskočí ze sněhu, obyčejně se rozběhne směrem k jihu. Lovec musí stát tak, aby mohl střelit medvěda ze strany do srdce.
Hajný zašel za závěj a pustil psy.
Když psi zvětřili medvěda, začali zuřivě štěkat a dorážet na závěj.
Ztropili takový hřmot, že se medvěd chtě nechtě musel probudit. Dlouho však nejevil žádné známky života.
Najednou se ze sněhu vynořila černá tlapa s drápy a málem by byla zachytila jednoho psa. Pes zakňučel a uskočil.
Tu se medvěd vyřítil ze závěje jako černá hromada země. Proti očekávání se nerozběhl stranou, ale rovnou na lovce.
Medvěd měl hlavu nízko skloněnou, takže mu zakrývala hruď.
Lovec vystřelil.
Kulka se svezla zvířetí po tvrdé lebce a sjela stranou. Rozzuřen silným úderem do čela, medvěd srazil lovce k zemi a přitiskl ho pod sebe.
Marně se psi na medvěda vrhli a zakousli se mu do hřbetu.
Marně polekaný hajný křičel a oháněl se puškou. Střílet tak jako tak nemohl, neboť kulka by mohla zasáhnout i lovce.
Medvěd jediným pohybem strašné tlapy strhl lovci s hlavy čepici i s vlasy a kůží.
V příštím okamžiku se převalil na bok a s řevem se začal válet ve zkrvaveném sněhu: lovec totiž neztratil duchapřítomnost, vytáhl dýku a rozpáral medvědovi břicho.
Lovec zůstal naživu. Medvědí kůži má pověšenou nad postelí. Na hlavě však od té doby nosí vždy teplý šátek.
Obrázek medvěda pochází od Tambako The Jaguar, publikováno pod licencí CC BY-ND 2.0.