Podivuhodné zásobárny si našla pro své larvy vosa kutilka. Má rychlá křídla a pod tykadly, vytočenými vzhůru, velmi bystré oči. Tenký pás jí odděluje hruď od bříška a na konci bříška má dlouhé, rovné, jako jehla tenké kladélko.
V létě si vosa kutilka vyhlédla velkou tlustou housenku motýla, vrhla se na ni, osedlala ji a vrazila jí do kůže své ostré kladélko. Tím nabodla do těla housenky dírku a do té snesla vajíčko.
Pak vosa odletěla a housenka se z leknutí brzy probrala. Začala opět požírat listí, a když nastal podzim, utkala si kuklu a zakuklila se.
A tam, v kukle, se z vajíčka vylíhla larva vosy kutilky. V pevné kukle je jí teplo, má se tam dobře a potrava jí stačí na celý rok.
Až opět přijde léto, kukla housenky se otevře, nevyletí z ní však motýl, ale štíhlá vosa kutilka, s pevným černožlutočerveným tělem. Je to náš přítel, neboť ničí škodlivé housenky.
Obrázek kutilky pochází od Baz Masters, publikováno pod licencí CC BY-NC-ND 2.0.