Není to míněno žertem, opravdu ho snědla.
Tu kozu si koupil hajný, přivedl ji do lesa a přivázal na paloučku ke kolíku. Ale v noci se koza z provazu utrhla a utekla.
Kolem dokola je les - kam se jen mohla podít? Ještě štěstí, že tu v blízkosti nežijí vlci.
Po tři dny ji hledali, ale nenašli. Až čtvrtého dne se sama přihlásila; přišla a "Mek - mek - mek! Dobrý den! To jsem já, koza!"
A večer přiběhne hajný ze sousedství: v jeho revíru totiž koza zlikvidovala celou školku, sežrala celý budoucí les.
Ještě maličké stromky jsou naprosto bezbranné a jakýkoliv dobytek jim může ublížit: vytáhne je ze země a sežvýkne.
Koze se maličké borovičky moc zalíbily. Jsou napohled tak hezounké jako palmy; mají tenounkou načervenalou nožku a nahoře krásný vějíř ze zeleného měkoučkého chvojí. A zřejmě jí také zachutnaly!
Ale nemějte strach, ke vzrostlé borovici by se neodvážila ani přiblížit, mrška; stará borovice by ji celou pobodala.
Obrázek borovice pochází od Judy Harrow, publikováno pod licencí CC BY-NC 2.0.