V létě si vyjdete za noci z domova a v lese něco zahouká a zachechtá se tak hrozivě, že vám přeběhne mráz po zádech!
A hned zase z půdy nebo ze střechy houká kdosi ve tmě dutým hlasem, jako by vás vyzýval:
"Pojď! Pojď! Na hřbitov!"
Tu se zas v tmavém vzduchu rozhoří dva kulaté nazelenalé ohníčky - dvě zlověstné oči - a těsně u tváře se vám mihne čísi neslyšný stín. Jak by se člověk nebál?
Ze strachu začali lidé sýčky a sovy nenávidět. Vždyť to se v noci v lese tak pronikavě chechtají sovy a to kulich zlověstným hlasem vyzývá:
"Pojď! Pojď!"
I za dne se snadno polekáte, když z temné dutiny vyhlédne najednou hlava s obrovskýma žlutýma očima a hlasitě zaklepe ohnutým zobákem.
A strhne-li se uprostřed noci poplach, když v kurnících zakdákají slepice, zakáchají kachny, zakejhají husy a když ráno hospodáři chybí pár kuřat, hned svaluje všechnu vinu na sovu nebo na sýčka.
Obrázek sýčka pochází od Martha de Jong-Lantink, publikováno pod licencí CC BY-NC-ND 2.0.