Listí na břízách už hodně prořídlo. Na holé větvi se smutně houpe špaččí budka, kterou nájemníci už dávno opustili.
Najednou - co to? Přiletěli k ní dva špačci. Samička vklouzla do budky a čile se v ní vrtí. Sameček si sedl na větvičku, chvíli si tam poseděl, rozhlédl se na všechny strany... a zazpíval! Zpíval však docela tichounce, jakoby jen pro sebe.
Teď skončil. Samička vyletěla z budky - a rychle zpátky k hejnu. A on za ní. Je nejvyšší čas; když ne dnes, tedy zítra se vydají na dalekou cestu.
Rozloučili se s domečkem, kde v létě vyvedli mladé.
Nezapomenou na něj a na jaře se v něm opět usadí.
Obrázek špačka pochází od jans canon, publikováno pod licencí CC BY 2.0.