Za naší zelinářskou zahradou je mnoho starých osik, bříz a také jeden velmi starý smrk. Na něm viselo několik šišek. A právě na ty šišky sem přiletěl strakapoud. Sedl si na větev, dlouhým zobákem utrhl jednu šišku a šplhal s ní po kmeni nahoru. Zastrčil šišku do skuliny a začal ji zobákem vydlabávat. Když vyzobal ze šišky všechna semínka, shodil ji dolů a vypravil se pro další. Do téže skuliny zastrčil i druhou šišku, potom třetí - tak pracoval až do tmy.
Obrázek strakapouda pochází od Artur Rydzewski, publikováno pod licencí CC BY-NC 2.0.